Toto číslo se zabírá širokým spektrem témat souvisejících s památkovou péčí v severozápadních Čechách. Úvodní příspěvek se zabývá fenoménem tzv. saské renesance a česko-saskými souvislostmi, které daly tomuto termínu vzniknout.
První příspěvek k architektuře na Teplicku upozorňuje na problematiku výstavby kulturních objektů na počátku 20. století, aby tak byl posazen do kontrastu s likvidací hodnotných staveb během minulého režimu, které jsou zastoupeny barokním špitálem v Duchcově. Poslední studie se pak věnuje dílu regionálního varhanáře a rozšiřuje tak sérii příspěvků autora, jenž se na téma orientuje již dlouhá léta. Rubrika materiálie svou škálou příspěvků připomíná, že zabývat se zdánlivě probádanými tématy může být přínosné. Připomínkou kulturních hodnot regionu jsou pak zprávy o obnově a novém využití starších objektů, stejně jako medailonek zaniklého kostela sv. Františka Serafinského v Dolině na Chomutovsku. Vhodným podnětem k návštěvě Duchcovského zámku je pak příspěvek k místní valdštejnské zámecké obrazárně.
110 stran
Copyright © Autoři, 2011. Vydala Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ústí nad Labem.
Obsah
Kulturní transfer v česko-saském pohraničí v pozdním středověku a raném novověku. Aktuální výzkum tzv. saské renesance v Čechách
Michaela Hrubá – Michaela Ottová
Kulturní transfer v česko-saském pohraničí v pozdním středověku a raném novověku. Aktuální výzkum tzv. saské renesance v Čechách v Monumentorum Custos 2011, s. 5–10; Studie
Studie shrnuje aktuálně probíhající výzkum kulturního a uměleckého klimatu v příhraniční oblasti severozápadních Čech, resp. v oblasti Krušných hor na přelomu středověku a raného novověku. Výzkum realizovaný katedrou historie UJEP a dalšími spolupracujícími institucemi klade důraz na interdisciplinaritu jako hlavní rys. V rámci tohoto historického a historicko-uměleckého výzkumu jsou zkoumány specifické kvality oblasti (hospodářské, kulturní a sociální). Výsledky výzkumu slouží potřebě nově definovat pojem "saská renesance", hojně užívaný v české odborné literatuře od roku 1961, kdy vyšla práce Evy Šamánkové Architektura české renesance.
Architektonické soutěže na přelomu 19. a 20. století v Teplicích a okolí. Zadavatelé, účastníci, průběh a společenský kontext
Jan Hanzlík
Architektonické soutěže na přelomu 19. a 20. století v Teplicích a okolí. Zadavatelé, účastníci, průběh a společenský kontext v Monumentorum Custos 2011, s. 11–34; Studie
Soutěže v Teplicích a okolí na sklonku Rakouska-Uherska byly jedinečnou přehlídkou a zároveň „zápasnickým ringem“ různých architektonických vlivů a směrů, vyskytujících se v kulturním prostředí německých Čech. V tomto prostředí se mísily vlivy, dovezené z referenčních architektonických center, především Vídně, Drážďan, Berlína a německé Prahy. Soutěže vrcholily v době největšího importu vídeňské secese do severních Čech hlavně prostřednictvím žáků Otto Wagnera, přesto tento styl nedominoval. Často se vyskytují projekty ve stylu historizující moderny, což bylo dáno jistou konzervativností publika. Některé projekty jsou silně inspirovány saskou historickou architekturou, především neorenesancí a barokem. S tím souvisí i německé vlastenectví, někdy proklamované, jindy naopak nezřetelné. Pozoruhodnou roli sehrávala motta soutěžních projektů, která často prozrazovala kosmopolitní ideu projektu či naopak nacionální zaměření, na místě je zde Šváchův termín nacionální regionalismus. U mnohých projektů pak docházelo k zajímavému mísení těchto vlivů. Obecně lze říci, že pokud bylo projektem potřeba manifestovat nacionální naladění či solidnost instituce, bylo porotou preferováno spíše tradičnější tvarosloví.
Věrnost tradici, aneb sonda do díla regionálního varhanáře Štefana Müllera z Křemýže
Vít Honys
Věrnost tradici, aneb sonda do díla regionálního varhanáře Štefana Müllera z Křemýže v Monumentorum Custos 2011, s. 35–44; Studie
Na přelomu 19. a 20. století byl jedním z posledních varhanářů, kteří se drželi klasických zásad varhanářství na principu mechanického posuvného systému, regionální varhanář Stefan Müller z Křemýže u Teplic (nar. 14. 11. 1841) Studie podává charakteristiku jeho varhanářské činnosti, z níž nejvýznamnější byla impelementace nových dvoumanuálových varhan s 20 rejstříky pro kostel sv. Martina ve Rtyni nad Bílinou z let 1881–1883.
Ve věci „hospital, Duchcov, důvěrné“
Marian Hochel
Ve věci „hospital, Duchcov, důvěrné“ v Monumentorum Custos 2011, s. 45–60; Studie
Panský špitál v zámecké zahradě v Duchcově z první třetiny 18. století byl společným dílem špičkových barokních mistrů, kteří ve spojení s Valdštejny vdechli celému zámeckému areálu ducha vrcholného francouzského baroka. Špitál s centrálním kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1716–1728 v ose západního průčelí hlavní zámecké budovy ve vzdálenosti 310 metrů. Podle záměru autorů tvořila budova špitálu důležitou součást celého uměleckého díla, neboť měla fungovat jako ideový a architektonický protipól hradu.
Gotická madona ze Zadní Lhoty u Těchlovic ve světle nových faktů
Ľubomír Turčan – Martin Barus
Gotická madona ze Zadní Lhoty u Těchlovic ve světle nových faktů v Monumentorum Custos 2011, s. 61–68; Materiálie
Studie vznikla na základě netradiční spolupráce historika umění a archiváře. Oba autoři se zabývali jedním z nejvýznamnějších středověkých sochařských děl v severních Čechách – Madonou ze Zadní Lhoty u Těchlovic v okrese Děčín. Historik umění (Ľ. Turčan) shledává značnou sochařskou analogii mezi touto madonou a klíčovým dílem gotického sochařství: Madonou z kostela svatého Bartoloměje v Plzni. Archivář litoměřické diecéze (M. Barus) se zabýval poměrně pohnutými osudy Madony z Těchlovic v novodobé historii.
Nově objevené náhrobníky v kostele sv. Martina v Markvarticích na Děčínsku
Václav Zeman
Nově objevené náhrobníky v kostele sv. Martina v Markvarticích na Děčínsku v Monumentorum Custos 2011, s. 69–74; Materiálie
Při probíhající rekonstrukci kostela sv. Martina v Markvarticích byly pod jeho podlahou objeveny dva doposud neznámé náhrobníky. Ves Markvartice byla od středověku rozdělena do několika dílů, které často plnily i sídelní funkci těchto statků. Šlechtičtí majitelé tak bývali pohřbíváni ve zdejším farním kostele, což je případ i dvou nalezených náhrobníků. První pochází z roku 1565 a pro značné poškození nápisů je jméno vlastníka nejednoznačné. V kombinaci s dobovou kronikou lze však dojít k závěru, že se jedná o Petra ze Schönfeldu, příslušníka rodu, v jehož držbě byla v 16. století dolní část vsi. Mladší náhrobník pak patří Ernstu Franzi z Rechenbergu († 1662), majiteli části horního dílu vesnice s panským sídlem Favoritenhof. Jednalo se o předposledního majitele, který na tvrzi skutečně seděl, v roce 1668 byla většina vesnice sjednocena v rukou majitelů panství Benešov nad Ploučnicí. Oba nálezy představují výrazné obohacení fondu sepulkrální plastiky na Děčínsku a přinášejí zajímavé doklady o regionálních dějinách vesnice v raném novověku.
Historické fotografie ve sbírkách Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem
Marta Pavlíková
Historické fotografie ve sbírkách Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem v Monumentorum Custos 2011, s. 75–82; Materiálie
Národní památkový ústav je odbornou organizací státní památkové péče, která kromě řady dalších funkcí spravuje také rozsáhlé movité fondy uložené na státních hradech a zámcích. Tyto fondy obsahují rozsáhlé sbírky historického fotografického materiálu, které jsou poměrně rozmanité a obsahují širokou škálu historických fotografických technik a obrazových témat. V podstatě by mohly tvořit obrazový rodinný archiv původních majitelů později zkonfiskovaného majetku. Ve sbírkách z Ústí nad Labem jsou historicky nejcennějšími předměty portrétní fotografie zhotovené technikou ambrotypie, daguerrotypie a pannotypie, které se nacházejí v depozitářích v Libochovicích a Velkém Březně. Vedle nejstaršího fotografického materiálu se ve fondech ústeckého pracoviště NPÚ našly i velmi zajímavé fotografie a filmy pořízené některými nadšenými fotoamatéry ze šlechtických a podnikatelských kruhů. Rozsáhlost fotografických sbírek z depozitářů Národního památkového ústavu v Ústí n. L. spolu s nedokončenou dokumentací těchto fondů brání jejich jednoznačnému zhodnocení a zasazení do dobového kontextu. Přesto lze již dnes konstatovat, že řada fotografických dokumentů má význam větší než regionální a některé z nich jsou z historického a uměleckého hlediska dokonce neocenitelné.
Svaté schody v Rumburku a jejich restaurování v letech 2007–2011
Eva Francová
Svaté schody v Rumburku a jejich restaurování v letech 2007–2011 v Monumentorum Custos 2011, s. 83–90; Materiálie
Autorka se ve svém příspěvku zabývá prostorem Svatých schodů s kaplí Kalvárie nacházející se v areálu Loretánské kaple v Rumburku (okres Děčín) a procesem jejich obnovy v letech 2007–2011. Po stručném shrnutí historie celého areálu věnuje autorka pozornost rumburské napodobenině Svatých schodů, po nichž kráčel Ježíš Kristus k Pointu Pilátovi, již byla ve srovnání s jinými podobnými realizacemi u nás dokončena pro nedostatek peněz poměrně pozdě, až v roce 1770. Autorka se nejprve zabývá popisem jejich architektonického pojetí a následně popisuje ikonografickou výzdobu Svatých schodů a kaple Kalvárie v Rumburku jako tradiční a odkazující na oběť Ježíše Krista na kříži a další související témata. V hlavní části textu se autorka zabývá postupem restaurování nástěnných i nástropních maleb a sochařské výzdoby v prostoru schodišť a kaple a také problémy, které při restaurování vznikly.
Zaniklý kostel sv. Františka Serafinského v Dolině, okres Chomutov
Mirjam Skoumalová
Zaniklý kostel sv. Františka Serafinského v Dolině, okres Chomutov v Monumentorum Custos 2011, s. 91–94; Zaniklé památky
Do současnosti je dosud nalezeno velmi málo informací o kostele sv. Františka Serafínského, základní údaje je možné zjistit ze skromných popisů na evidenčních listech kulturní památky, v odborných encyklopediích a v regionálních soupisech. Představu o jeho architektuře a vnitřním vybavení lze získat jen podle několika dochovaných (technicky i dokumentačně velmi nekvalitních) fotografií. Obec Dolina zanikla v důsledku výstavby Přísečnické vodní nádrže, protože se nacházela ve vytyčeném 1. ochranném pásmu zdroje pitné vody. Kostel sv. Františka byl zbořen okolo roku 1974. Z obce zůstaly jen pomník 65 obětí 1. světové války, renovovaný v září 1995 nákladem původních obyvatel obce a litinový kříž s kamenným soklem. Katastrální území obce převzal 1. 7. 1974 nově vytvořený MNV Kryštofovy Hamry.
Kostel sv. Jiljí v Libyni – Muzeum uměleckého sklářství a tvorby vitrají
Jiří Bureš
Kostel sv. Jiljí v Libyni – Muzeum uměleckého sklářství a tvorby vitrají v Monumentorum Custos 2011, s. 95–98; Obnovy památek
Kostel sv. Jiljí v Libyni poblíž Lubence (okr. Louny) prochází od roku 2008 celkovou obnovou. Desítky let nevyužívaná sakrální stavba zbavená svého liturgického účelu se po řadu let nacházela v havarijním stavu, v roce 1986 bylo zahájeno řízení o upuštění od památkové ochrany a stavbě hrozilo nebezpečí zániku. Do roku 2006 se objekt nacházel v majetku plzeňského biskupství, poté kostel převzalo Občanské sdružení za záchranu kostela sv. Jiljí.
Obnova zvonic kostelů sv. Václava v Dlažkovicích a sv. Petra a Pavla v Sutomi
Jindřich Zajíc
Obnova zvonic kostelů sv. Václava v Dlažkovicích a sv. Petra a Pavla v Sutomi v Monumentorum Custos 2011, s. 99–102; Obnovy památek
V letech 2010 a 2011 došlo k dokončení opravných prací na objektech zvonic kostelů sv. Petra a Pavla v Sutomi a kostela sv. Václava v Dlažkovicích. Obě tyto akce jsou specifické z pohledu financování, přístupu k obnově, následné prezentace i využití vlastních objektů.
Valdštejnská zámecká obrazárna v Duchcově
Dana Průchová
Valdštejnská zámecká obrazárna v Duchcově v Monumentorum Custos 2011, s. 103–108; Hrady a zámky
Šest interiérů prvního patra hlavní zámecké budovy v Duchcově bylo v průběhu let 2010 a 2011 restaurováno a současně probíhaly přípravy nové expozice věnované zámecké obrazárně, která se v červnu roku 2011 dočkala svého zpřístupnění. Obrazárna byla součástí širšího projektu, připomínajícího návštěvníkům dnes rozptýlené valdštejnské sbírky, kdysi na Duchcově soustředěné a jejich historické expozice.
Zpráva z konference Poohří II. – „Památky a společnost“
Jiří Bureš
Zpráva z konference Poohří II. – „Památky a společnost“ v Monumentorum Custos 2011, s. 109; Semináře, konference, akce
Ve dnech 8. a 9. září 2011 v Žatci proběhl druhý ročník konference Poohří s tematickým zaměřením „Památky a společnost“. Konference v Křížově vile byla připravena členy občanského sdružení Historie a současnost Poohří a byla součástí dalších akcí připravených v souvislosti s 50. výročím prohlášení Žatce za městskou památkovou rezervaci a zahájením Dnů evropského dědictví 2011, které v Žatci proběhlo.
Prezentace projektu Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech v rámci výstavy na zámku Duchcov
Martin Medek
Prezentace projektu Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech v rámci výstavy na zámku Duchcov v Monumentorum Custos 2011, s. 109; Semináře, konference, akce
V rámci každoroční Noci kostelů proběhla ve dni 1. června vernisáž výstavy „Ve věci Reiner – freska“, která mapuje transfer barokní fresky V. V. Reinera ze zrušené špitální kaple Nanebevzetí Panny Marie a rekapituluje pohnutý osud Reinerova díla v druhé polovině 20. století.
Odborná konference absolventů a studentů: 20 let KHR – Ohlédnutí
Michaela Hrubá – Barbora Větrovská
Odborná konference absolventů a studentů: 20 let KHR – Ohlédnutí v Monumentorum Custos 2011, s. 109–110; Semináře, konference, akce
Ve dnech 30.–31. března 2012 se u příležitosti dvacátého výročí existence oboru Kulturně historická regionalistika na katedře historie dnes Filozofické fakulty UJEP konala v prostorách výletní restaurace Větruše konference absolventů a studentů.
3D tisk oltářních soch z kostela sv. Floriána v Krásném Březně
David Skalický
3D tisk oltářních soch z kostela sv. Floriána v Krásném Březně v Monumentorum Custos 2011, s. 110; Semináře, konference, akce
V prvním červnovém týdnu proběhl na FUD UJEP 3D tisk oltářních soch z kostela sv. Floriána, tedy sv. Petra, sv. Pavla, sv. Matouše a sv. Marka. Cílem tisku byla reprezentační modelace významných renesančních artefaktů, které budou v rámci probíhající renovace národní kulturní památky podrobeny náročnému restaurování.