Šestnáctý ročník časopisu pro památky severozápadních Čech, Monumentorum Custos, je tentokrát tematicky pestrý a zároveň překračuje rámec regionu. Mezi hlavními studiemi najdete výsledek dlouhodobé práce autorského kolektivu pod vedením Kamila Podroužka, který se zabývá využitím provenienční analýzy při zjištění zdrojů pískovcového stavebního kamene. Zajímavým příspěvkem obohatil obsah letošního čísla Michal Cihla, který se věnuje nedestruktivnímu průzkumu kamene na katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Další otištěné studie jsou vybranými příspěvky, které zazněly na panelu „Hmotné kulturní dědictví jako historický pramen. Dokumentace, interpretace, prezentace“, který byl součástí programu 12. sjezdu českých historiků – Profesního setkání historiků a historiček ČR, který se konal v Ústí nad Labem ve dnech 20.–22. září 2022 a jeho hlavním pořadatelem byla Filozofická fakulta UJEP.
124 stran
Copyright © Autoři, 2023. Vydala Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ústí nad Labem.
Obsah
Architektonické motivy na středověkých pečetích
Tomáš Krejčík
Architektonické motivy na středověkých pečetích v Monumentorum Custos 2023, s. 5–16; Studie
Pečeti a mince byly součástí proměn výtvarného vkusu, který byl ovšem ovlivňován skutečností, že tyto drobné předměty musely aktuálně vyzařovat moc a postavení představitele elit, nejčastěji panovníka. „Objev“ heraldiky dal tomuto snažení základní podobu, ale přesto je poučné sledovat vývoj těchto symbolů v době před rozšířením heraldiky. Drtivá většina obrazů architektury v pečetích a erbech měst nemůže pomoci zodpovědět otázku, zda vyobrazení odpovídá nějaké reálné stavbě nebo stavbám. Jejich hodnota spočívá v zjištění, že architektura symbolizovala městská práva. Hradby, brány a věže vypovídají o sebevědomí městské komunity a o jejím mocenském vymezení ve společnosti.
Měšťanské domy a domácnosti pražských obchodníků s plátnem v raném novověku z pohledu inventářů pozůstalostí
Jana Baráková
Měšťanské domy a domácnosti pražských obchodníků s plátnem v raném novověku z pohledu inventářů pozůstalostí v Monumentorum Custos 2023, s. 17–24; Studie
Příspěvek vychází z výzkumu inventářů pozůstalostí pražských měšťanských rodin podílejících se na obchodu s plátnem, který tvořil významnou součást obchodního artiklu v pražském prostředí. Zaměří se na několik významných rodin, pro které bylo možné inventární popisy konfrontovat s dalšími dochovanými městskými prameny, které umožňují informace z inventářů interpretovat v širších souvislostech. Mikrohistoricky zaměřený pohled je koncipován jako sonda do hmotné kultury a každodenního života pražských obchodníků, vázanosti obchodu (ekonomické úspěšnosti, kontaktů, cest) na životní úroveň.
Pomníky nejen v kameni
Miloš Krčmář
Pomníky nejen v kameni v Monumentorum Custos 2023, s. 25–34; Studie
Velká válka přinesla do evropského prostoru nový výrazný fenomén, který v masovém měřítku ovlivnil veřejný prostor všech zemí účastnících se válečného konfliktu. Jednalo se o fenomén připomenutí padlých v dáli, otců, manželů, synů, kteří zemřeli na frontách či v zajetí. Tyto oběti nemohly být vzhledem k situaci transportovány do svých vlastí a byly pohřbívány v místech úmrtí. Jejich rodiny i domovské obce však hledaly vhodnou připomínku zmařených životů. Ta se nejčastěji realizovala v podobě kamenných pomníků umístěných na významných místech v obcích, případně v prostoru obecních hřbitovů. Překotná politická situace nově vzniklého Československa v průběhu 20. století však v některých oblastech po druhé světové válce přinesla fenomén přepisování míst paměti a odstraňování pomníků po odsunutém německy mluvícím obyvatelstvu. Region Dubska patřil v tomto k jedněm z nejvíce zasažených oblastí. Přesto lze najít pozůstatky, alespoň některých pomníků či využití jejich torz pro připomínky mladších událostí. Zcela specifické připomenutí válečných událostí a obětí války se dochovalo v několika kostelech v Pavlovicích, Deštné a Bořejově. Připomínka realizovaná formou vitrážových okenních výplní na jednotlivé padlé nebo malovaný kenotaf jsou v regionu ojedinělými způsoby piety k válečným obětem. Tyto přehlížené realizace ukazují další možnosti v oblasti bádání po padlých obyvatelích z území Sudet a jejich osudech v době války.
Sochy Franze Siecheho v Neštěmicích (okres Ústí nad Labem)
Jan Leibl – Martin Zubík
Sochy Franze Siecheho v Neštěmicích (okres Ústí nad Labem) v Monumentorum Custos 2023, s. 35–46; Studie
Článek Sochy Franze Siecheho v Neštěmicích pojednává o bohaté donátorské činnosti jednoho severočeského sedláka. V článku je podrobně rzobrán dodnes dochovaný kamenný kříž v zahradě neštěmické základní školy je pozůstatkem z cyklu čtyř náboženských soch, výrazně ovlivněných christologickým cítěním donátora Franze Siecheho, místního zemědělce z čp. 32. Je to zároveň jediná v katastru Neštěmic dochovaná náboženská volná socha. Další sochy Sv. Jan Nepomucký z roku 1786 zanikl při vzniku Československa 1918, barokní sv. Donát se dnes nachází přemístěný u kostela v Mojžíři. Tři selská Ukřižování (dvě z roku 1800 a jedno z roku 1816) zmizela stejně jako ostatní Siecheho sochy v průběhu 20. století. Připomenutím Franze Siecheho a jeho donace soch jsme chtěli přispět dalším střípkem k poznání „neznámého" pohraničí, kde zejména desetiletí po druhé světové válce vedla k ochuzování naší paměti i jejích hmotných dokladů. V Neštěmicích více než jinde vidíme, že na jednu dochovanou sochu připadá deset zbytečně ztracených.
Nové nedestruktivní metody průzkumu historického kamene na katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
Michal Cihla – Kateřina Kovářová – Eva Matoušková
Nové nedestruktivní metody průzkumu historického kamene na katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze v Monumentorum Custos 2023, s. 47–56; Studie
Soudobé kvalitní stavebněhistorické průzkumy historické architektury se při detailní snaze o poznání stavby a vlastního procesu jejího vzniku či pozdějších úprav zcela logicky zaměřují na podrobný materiálový a technologický rozbor jednotlivých konstrukcí. Nepochybně právě tyto poznatky mohou přinést prohloubený vhled do stavební historie našich předků a zároveň nás bezprostředně poučit o nejvhodnějších přístupech pro jejich co nejšetrnější obnovu a údržbu. U „kamenných památek" je jedním ze základních dějů v tomto procesu způsob získání a řemeslné přípravy stavebního kamene před i po jeho osazení do stavebního díla.
Využití provenienční analýzy při zjištění zdrojů pískovcového stavebního kamene na vybraných historických stavbách Děčínska a Litoměřicka
Kamil Podroužek – Jiří Adamovič – Natalie Belisová
Využití provenienční analýzy při zjištění zdrojů pískovcového stavebního kamene na vybraných historických stavbách Děčínska a Litoměřicka v Monumentorum Custos 2023, s. 57–92; Studie
Předkládaná studie představuje možnosti uplatnění provenienční analýzy pískovce pro potřeby památkové péče a stavební historie. Cílem analýzy bylo identifikovat zdrojové areály pískovcového stavebního kamene a mlecích kamenů ze třinácti historických staveb na Děčínsku a Litoměřicku v severních Čechách. Odebrané vzorky materiálu byly zpracovány standardním souborem metod provenienční analýzy, tedy petrografickou analýzou, fázovou analýzou a analýzou pórového prostoru s metodami héliové pyknometrie a rtuťové porozimetrie. Stejným způsobem byly vyhodnoceny také vzorky těženého pískovcového kamene z historických lomů na Děčínsku. U všech staveb se tak podařilo identifikovat zdroje pískovcového materiálu na úroveň lomových areálů, a v některých případech až na úroveň konkrétních lomů. Studie v závěru predikuje vznik OA databáze provenienčních charakteristik pískovců, s aplikačním cílem identifikace materiálu historických staveb. Užití autentického materiálu při renovaci historických staveb je jedním z nutných předpokladů udržení jejich autenticity a tím i památkové hodnoty.
Rekonstrukce Haurowitzovy letní vily v Tichém údolí v Roztokách
Marcela Šášinková
Rekonstrukce Haurowitzovy letní vily v Tichém údolí v Roztokách v Monumentorum Custos 2023, s. 93–106; Materiálie
Příspěvek se zabývá historií a nedávnou stavební rekonstrukcí dvou letních vil z 19. století ve villegiatuře Tiché údolí v Roztokách. Sigmund a Theresie Haurowitzovi přišli do Prahy z Mladé Boleslavi, aby rozšířili své podnikatelské aktivity v oboru textilnictví a obchodu. Své sociální postavení a zároveň investiční příležitost reflektovali roku 1875 nákupem rozsáhlého pozemku ve vznikajícím, velmi dobře dostupném, přípražském letovisku. Rodina se postupně rozrůstala, a tak několik let po vystavění jedné vily (1882), vznikl projekt na vilu druhou, podstatně rozsáhlejší (1897). Autorem plánu byl pražský architekt Josef Blecha. Obě vily byly zakomponovány do velké zahrady s drobnými zahradními altány, zčásti dle projektu Františka Thomayera. Zkáza postihla majetek i rodinu po dlouhých 70 letech letních pobytů. Židovský původ, nucená emigrace, Vystěhovalecký fond, národní správa, obec Roztoky. Několik málo let a z Haurowitzových vil se stalo sociální bydlení a noclehárna dělníků stavební firmy, zahrada ztratila kouzlo a zdevastované nemovitosti byly správci na obtíž. Lukrativní pozemek v historické villegiatuře blízko Prahy se dostal do hledáčku developerů, ale díky aktivitě residentů byly obě vily i s pozemkem prohlášeny v roce 2009 kulturní památkou. Lokalita Tiché údolí v posledních letech poutá pozornost nejen tradičních výletníků, ale i historiků architektury, vlastivědců, archivářů. Nákladná rekonstrukce Blechovy vily úspěšně proběhla a postupně se opravuje i vila starší. Objekt slouží občanům města, stejně jako část obnovené zahrady, stala se tak prostředkem interpretace minulosti.
Rodina textilních podnikatelů Perutzů a nové využití funkcionalistické vily v pražských Dejvicích
Petra Svobodová
Rodina textilních podnikatelů Perutzů a nové využití funkcionalistické vily v pražských Dejvicích v Monumentorum Custos 2023, s. 107–116; Materiálie
Muzeum romské kultury převzalo v roce 2019 do správy rodinný dům na ul. Velvarská v pražských Dejvicích, kterou pro textilního podnikatele židovského původu Františka Lea Perutze vyprojektovala na sklonku 30. let 20. století dvojice pražských architektů Viktor Fíirth a Ernst Míihlstein. Funkcionalistická vila s romantizujícími prvky nebyla v posledních letech trvale obývaná, ale často sloužila jako filmové kulisy. V rekonstruované vile bude od roku 2024 působit nejnovější pobočka muzea – Centrum Romů a Sintů v Praze. Cílem příspěvku je představení rodinné vily F. L. Perutze v kontextu tvorby jeho projektantů a podnikatelského zázemí rodiny investora a samozřejmě její budoucí využití pro potřeby muzea, tedy vily jako house-musea.
Moderní technologie v prezentaci Státního hradu Bouzov
Sylva Bucherová
Moderní technologie v prezentaci Státního hradu Bouzov v Monumentorum Custos 2023, s. 117–120; Zprávy
Státní hrad Bouzov, který byl v roce 1999 prohlášen národní kulturní památkou, je jednou z deseti nejnavštěvovanějších památek spravovaných Národním památkovým ústavem na území české republiky. Ročně ho navštíví přibližně sto tisíc návštěvníků na šesti prohlídkových trasách. Za období založení hradu je obecně považován přelom třináctého a čtrnáctého století a za prvního známého majitele Búz z Búzova. Hrad Bouzov byl radikálně přestavěn na přelomu devatenáctého a dvacátého století v novogotickém a novorenesančním stylu na přání tehdejšího velmistra řádu německých rytířů arcivévody Evžena Habsburského. Stavbu provedl profesor mnichovské akademie Georg von Hauberrisser. Prezentace prohlídkových okruhů probíhá klasickým způsobem, tedy prohlídkou s českým, nebo cizojazyčným výkladem průvodce. Pokud jde o služby a informace poskytované během prohlídek a čas strávený před jejich zahájením, jsou nároky návštěvníků čím dál vyšší. Správy hradů a zámků musí hledat nové cesty a metody, jak návštěvníka zaujmout natolik, aby si k návštěvě vybral právě jejich objekt.
Výroční zpráva Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví
Veronika Chalupová
Výroční zpráva Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví v Monumentorum Custos 2023, s. 121–122; Semináře, konference, akce
Rok 2023 přinesl Centru pro dokumentaci a digitalizaci působícímu při Filozofické fakultě UJEP hned několik projektů. Mimo to Centrum pro dokumentaci zpracovávalo v roce 2023 několik menších zakázek.