Monumentorum Custos 2023

Obsah

Architektonické motivy na středověkých pečetích

Tomáš Krejčík

 Architektonické motivy na středověkých pečetích v Monumentorum Custos 2023, s. 5–16; Studie

Pečeti a mince byly součástí proměn výtvarného vkusu, který byl ovšem ovlivňován skutečností, že tyto drobné předměty musely aktuálně vyzařovat moc a postavení představitele elit, nejčastěji panovníka. „Objev“ heraldiky dal tomuto snažení základní podobu, ale přesto je poučné sledovat vývoj těchto symbolů v době před rozšířením heraldiky. Drtivá většina obrazů architektury v pečetích a erbech měst nemůže pomoci zodpovědět otázku, zda vyobrazení odpovídá nějaké reálné stavbě nebo stavbám. Jejich hodnota spočívá v zjištění, že architektura symbolizovala městská práva. Hradby, brány a věže vypovídají o sebevědomí městské komunity a o jejím mocenském vymezení ve společnosti.

Měšťanské domy a domácnosti pražských obchodníků s plátnem v raném novověku z pohledu inventářů pozůstalostí

Jana Baráková

Měšťanské domy a domácnosti pražských obchodníků s plátnem v raném novověku z pohledu inventářů pozůstalostí v Monumentorum Custos 2023, s. 17–24; Studie

Příspěvek vychází z výzkumu inventářů pozůstalostí pražských měšťanských rodin podílejících se na obchodu s plátnem, který tvořil významnou součást obchodního artiklu v pražském prostředí. Zaměří se na několik významných rodin, pro které bylo možné inventární popisy konfrontovat s dalšími dochovanými městskými prameny, které umožňují informace z inven­tářů interpretovat v širších souvislostech. Mikrohistoricky zaměřený pohled je koncipován jako sonda do hmotné kultury a každodenního života pražských obchodníků, vázanosti obchodu (ekonomické úspěšnosti, kontaktů, cest) na životní úroveň.

Pomníky nejen v kameni

Miloš Krčmář

Pomníky nejen v kameni v Monumentorum Custos 2023, s. 25–34; Studie

Velká válka přinesla do evropského prostoru nový výrazný fenomén, který v masovém měřítku ovlivnil veřejný prostor všech zemí účastnících se válečného konfliktu. Jednalo se o fenomén připomenutí padlých v dáli, otců, manželů, synů, kteří zemřeli na frontách či v zajetí. Tyto oběti nemohly být vzhledem k situaci transportovány do svých vlastí a byly pohřbívány v mís­tech úmrtí. Jejich rodiny i domovské obce však hledaly vhodnou připomínku zmařených životů. Ta se nejčastěji realizo­vala v podobě kamenných pomníků umístěných na významných místech v obcích, případně v prostoru obecních hřbitovů. Překotná politická situace nově vzniklého Československa v průběhu 20. století však v některých oblastech po druhé světové válce přinesla fenomén přepisování míst paměti a odstraňování pomníků po odsunutém německy mluvícím obyvatelstvu. Region Dubska patřil v tomto k jedněm z nejvíce zasažených oblastí. Přesto lze najít pozůstatky, alespoň některých pomníků či využití jejich torz pro připomínky mladších událostí. Zcela specifické připomenutí válečných událostí a obětí války se dochovalo v několika kostelech v Pavlovicích, Deštné a Bořejově. Připomínka realizovaná formou vitrážových okenních výplní na jednotlivé padlé nebo malovaný kenotaf jsou v regionu ojedinělými způsoby piety k válečným obětem. Tyto pře­hlížené realizace ukazují další možnosti v oblasti bádání po padlých obyvatelích z území Sudet a jejich osudech v době války.

Sochy Franze Siecheho v Neštěmicích (okres Ústí nad Labem)

Jan Leibl – Martin Zubík

Sochy Franze Siecheho v Neštěmicích (okres Ústí nad Labem) v Monumentorum Custos 2023, s. 35–46; Studie

Článek Sochy Franze Siecheho v Neštěmicích pojednává o bohaté donátorské činnosti jednoho severočeského sedláka. V článku je podrobně rzobrán dodnes dochovaný kamenný kříž v zahradě neštěmické základní školy je pozůstatkem z cyklu čtyř náboženských soch, výrazně ovlivněných christologickým cítěním donátora Franze Siecheho, místního zemědělce z čp. 32. Je to zároveň jediná v katastru Neštěmic dochovaná náboženská volná socha. Další sochy Sv. Jan Nepomucký z roku 1786 zanikl při vzniku Československa 1918, barokní sv. Donát se dnes nachází přemístěný u kostela v Mojžíři. Tři selská Ukřižování (dvě z roku 1800 a jedno z roku 1816) zmizela stejně jako ostatní Siecheho sochy v průběhu 20. století. Připomenutím Franze Siecheho a jeho donace soch jsme chtěli přispět dalším střípkem k poznání „neznámého" pohraničí, kde zejména desetiletí po druhé světové válce vedla k ochuzování naší paměti i jejích hmotných dokladů. V Neštěmicích více než jinde vidíme, že na jednu dochovanou sochu připadá deset zbytečně ztracených.

Nové nedestruktivní metody průzkumu historického kamene na katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

Michal Cihla – Kateřina Kovářová – Eva Matoušková

Nové nedestruktivní metody průzkumu historického kamene na katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze v Monumentorum Custos 2023, s. 47–56; Studie

Soudobé kvalitní stavebněhistorické průzkumy historické architektury se při detailní snaze o poznání stavby a vlastního procesu jejího vzniku či pozdějších úprav zcela logicky zaměřují na podrobný materiálový a technologický rozbor jednot­livých konstrukcí. Nepochybně právě tyto poznatky mohou přinést prohloubený vhled do stavební historie našich předků a zároveň nás bezprostředně poučit o nejvhodnějších přístupech pro jejich co nejšetrnější obnovu a údržbu. U „kamenných památek" je jedním ze základních dějů v tomto procesu způsob získání a řemeslné přípravy stavebního kamene před i po jeho osazení do stavebního díla.

Využití provenienční analýzy při zjištění zdrojů pískovcového stavebního kamene na vybraných historických stavbách Děčínska a Litoměřicka

Kamil Podroužek – Jiří Adamovič – Natalie Belisová

Využití provenienční analýzy při zjištění zdrojů pískovcového stavebního kamene na vybraných historických stavbách Děčínska a Litoměřicka v Monumentorum Custos 2023, s. 57–92; Studie

Předkládaná studie představuje možnosti uplatnění provenienční analýzy pískovce pro potřeby památkové péče a stavební historie. Cílem analýzy bylo identifikovat zdrojové areály pískovcového stavebního kamene a mlecích kamenů ze třinácti historických staveb na Děčínsku a Litoměřicku v severních Čechách. Odebrané vzorky materiálu byly zpracovány standard­ním souborem metod provenienční analýzy, tedy petrografickou analýzou, fázovou analýzou a analýzou pórového prostoru s metodami héliové pyknometrie a rtuťové porozimetrie. Stejným způsobem byly vyhodnoceny také vzorky těženého pís­kovcového kamene z historických lomů na Děčínsku. U všech staveb se tak podařilo identifikovat zdroje pískovcového mate­riálu na úroveň lomových areálů, a v některých případech až na úroveň konkrétních lomů. Studie v závěru predikuje vznik OA databáze provenienčních charakteristik pískovců, s aplikačním cílem identifikace materiálu historických staveb. Užití autentického materiálu při renovaci historických staveb je jedním z nutných předpokladů udržení jejich autenticity a tím i památkové hodnoty.

Rekonstrukce Haurowitzovy letní vily v Tichém údolí v Roztokách

Marcela Šášinková

Rekonstrukce Haurowitzovy letní vily v Tichém údolí v Roztokách v Monumentorum Custos 2023, s. 93–106; Materiálie

Příspěvek se zabývá historií a nedávnou stavební rekonstrukcí dvou letních vil z 19. století ve villegiatuře Tiché údolí v Roztokách. Sigmund a Theresie Haurowitzovi přišli do Prahy z Mladé Boleslavi, aby rozšířili své podnikatelské aktivity v oboru textilnictví a obchodu. Své sociální postavení a zároveň investiční příležitost reflektovali roku 1875 nákupem rozsáh­lého pozemku ve vznikajícím, velmi dobře dostupném, přípražském letovisku. Rodina se postupně rozrůstala, a tak několik let po vystavění jedné vily (1882), vznikl projekt na vilu druhou, podstatně rozsáhlejší (1897). Autorem plánu byl pražský architekt Josef Blecha. Obě vily byly zakomponovány do velké zahrady s drobnými zahradními altány, zčásti dle projektu Františka Thomayera. Zkáza postihla majetek i rodinu po dlouhých 70 letech letních pobytů. Židovský původ, nucená emi­grace, Vystěhovalecký fond, národní správa, obec Roztoky. Několik málo let a z Haurowitzových vil se stalo sociální bydlení a noclehárna dělníků stavební firmy, zahrada ztratila kouzlo a zdevastované nemovitosti byly správci na obtíž. Lukrativní pozemek v historické villegiatuře blízko Prahy se dostal do hledáčku developerů, ale díky aktivitě residentů byly obě vily i s pozemkem prohlášeny v roce 2009 kulturní památkou. Lokalita Tiché údolí v posledních letech poutá pozornost nejen tradičních výletníků, ale i historiků architektury, vlastivědců, archivářů. Nákladná rekonstrukce Blechovy vily úspěšně pro­běhla a postupně se opravuje i vila starší. Objekt slouží občanům města, stejně jako část obnovené zahrady, stala se tak prostředkem interpretace minulosti.

Rodina textilních podnikatelů Perutzů a nové využití funkcionalistické vily v pražských Dejvicích

Petra Svobodová

Rodina textilních podnikatelů Perutzů a nové využití funkcionalistické vily v pražských Dejvicích v Monumentorum Custos 2023, s. 107–116; Materiálie

Muzeum romské kultury převzalo v roce 2019 do správy rodinný dům na ul. Velvarská v pražských Dejvicích, kterou pro textilního podnikatele židovského původu Františka Lea Perutze vyprojektovala na sklonku 30. let 20. století dvojice praž­ských architektů Viktor Fíirth a Ernst Míihlstein. Funkcionalistická vila s romantizujícími prvky nebyla v posledních letech trvale obývaná, ale často sloužila jako filmové kulisy. V rekonstruované vile bude od roku 2024 působit nejnovější pobočka muzea – Centrum Romů a Sintů v Praze. Cílem příspěvku je představení rodinné vily F. L. Perutze v kontextu tvorby jeho projektantů a podnikatelského zázemí rodiny investora a samozřejmě její budoucí využití pro potřeby muzea, tedy vily jako house-musea.

Moderní technologie v prezentaci Státního hradu Bouzov

Sylva Bucherová

Moderní technologie v prezentaci Státního hradu Bouzov v Monumentorum Custos 2023, s. 117–120; Zprávy

Státní hrad Bouzov, který byl v roce 1999 prohlášen národní kulturní památkou, je jednou z deseti nejnavštěvova­nějších památek spravovaných Národním památkovým ústa­vem na území české republiky. Ročně ho navštíví přibližně sto tisíc návštěvníků na šesti prohlídkových trasách. Za období založení hradu je obecně považován přelom třináctého a čtr­náctého století a za prvního známého majitele Búz z Búzova. Hrad Bouzov byl radikálně přestavěn na přelomu devatenác­tého a dvacátého století v novogotickém a novorenesančním stylu na přání tehdejšího velmistra řádu německých rytířů arcivévody Evžena Habsburského. Stavbu provedl profesor mnichovské akademie Georg von Hauberrisser. Prezentace prohlídkových okruhů probíhá klasickým způsobem, tedy prohlídkou s českým, nebo cizojazyčným výkladem průvodce. Pokud jde o služby a informace poskytované během prohlídek a čas strávený před jejich zahájením, jsou nároky návštěvníků čím dál vyšší. Správy hradů a zámků musí hledat nové cesty a metody, jak návštěvníka zaujmout natolik, aby si k návštěvě vybral právě jejich objekt.

Výroční zpráva Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví

Veronika Chalupová

Výroční zpráva Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví v Monumentorum Custos 2023, s. 121–122; Semináře, konference, akce

Rok 2023 přinesl Centru pro dokumentaci a digitalizaci působícímu při Filozofické fakultě UJEP hned několik projektů. Mimo to Centrum pro dokumentaci zpracovávalo v roce 2023 několik menších zakázek.