V šestém čísle časopisu Monumentorum Custos jsou studie orientovány na architekturu konce 19. a 20. století. První z nich již tradičně pamatuje na architekturu Teplicka, konkrétně na tvorbu architekta Fritze Hühnla, „tvůrce městské tváře Trnovan u Teplic“. Na Teplicku zůstává i druhý příspěvek zaměřený na architekturu českých menšinových škol v tomto regionu do roku 1938.
Třetí z příspěvků přesune čtenáře místně do města Chomutov a chronologicky do 60. a 70. let 20. století, kdy probíhala realizace ne zcela všedního projektu kolektivního bydlení. Poslední ze studií je zaměřena na unikátní stavbu, kterou je kaple sv. Václava ve Vlčí, inspirovanou například pařížským Sacré-Coeur. Rubrika materiálie nabízí tři tematicky odlišné články, z nichž první se zabývá jednou z nejstarších gotických soch z litoměřické galerie. Následuje další z organologických příspěvků zaměřený na tvorbu varhanářské rodiny Fellerů z Libouchce a poslední článek sleduje zajímavou stavbu roudnické loděnice a její cestu k získání titulu kulturní památky. Tři příspěvky nalezneme rovněž v rubrice Obnovy památek, kde se spolu s autory podíváme na Nový hrad v Jimlíně, ke kapli Nejsvětější Trojice v Těchlovicích, ale i do obnovené jízdárny v Terezíně. Pozornost může upoutat rovněž řada drobných zpráv informujících o událostech z oboru v uplynulém roce.
112 stran
Copyright © Autoři, 2013. Vydala Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ústí nad Labem.
Obsah
Architekt Fritz Hühnl: tvůrce městské tváře Trnovan u Teplic
Jan Hanzlík
Architekt Fritz Hühnl: tvůrce městské tváře Trnovan u Teplic v Monumentorum Custos 2013, s. 5–22; Studie
Architekt Fritz Hühnl, tvůrce „malého Norimberka“ v Trnovanech, věkově odpovídá generaci „mladých mistrů“ z Wagnerovy školy. V době, kdy naplno propuklo secesní hnutí a vzápětí architektonická moderna, byl mladým architektem, který navrhoval své první domy. Hühnl v tomto kvasu dokázal vytvořit specifický sloh se silným nábojem, který reflektoval historii evangelického hnutí i germánskou mytologii. Zároveň s těmito „norimberskými“ domy ovšem Hühnl navrhuje i několik domů v čistě secesním stylu. Doba jeho architektonických začátků nabízela možnosti, které se kongeniálně sešly s Hühnlovým talentem i fantazií umělců ze světoznámých keramiček (zvláště značky Amphora), kteří pro některé domy navrhli štukovou výzdobu. Jeho pozdější stavby se vyznačují zjednodušením stylu, spějícím již k moderně a nové věcnosti.
Architektura českých menšinových škol na Teplicku do roku 1938
Jindřich Zajíc
Architektura českých menšinových škol na Teplicku do roku 1938 v Monumentorum Custos 2013, s. 23–38; Studie
Období první Československé republiky mezi lety 1918–1938 je charakteristické rozvojem českého školství v národnostně smíšených územích. S tím byla spojena rovněž výstavba nových škol převážně ve funkcionalistickém a modernistickém stylu. Mezi nejvýznamnější autory těchto projektů pak můžeme počítat prof. Milana Babušku, arch. Antonína Moudrého, prof. Ondřeje Severina a v neposlední řadě autora budovy duchcovského českého státního reformního reálného gymnázia architekta Ladislava Skřivánka, ale i mnohé jiné. Nové moderní budovy byly často symbolem sebevědomé české menšiny a stávaly se často terčem vandalských útoků. Obecně byl rozvoj českého školství v německých nacionálních kruzích snášen s nelibostí. Události roku 1938 zastavily přípravné práce na stavbu českého gymnázia v Teplicích a výstavbu dalších budov českých škol nižších stupňů. Přesto se budovy českých menšinových škol trvale zapsaly do podoby měst a obcí na Teplicku. Mnohé z těchto škol jsou dochovány dodnes jako doklad kvalitní architektury z doby před první světovou válkou a období meziválečného.
Experiment Chomutov – kontext realizace kolektivního bydlení na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století
Lenka Hájková
Experiment Chomutov – kontext realizace kolektivního bydlení na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století v Monumentorum Custos 2013, s. 39–48; Studie
Soubor obytných domů se samostatně stojícím objektem služeb v oblasti Březenecká v Chomutově byl navržen v Krajském projektovém ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Ústí nad Labem. Urbanistický koncept vypracoval architekt Vladislav Valouška. Samotné architektonické ztvárnění deskových domů a multifunkčního objektu byly navrženy architektem Rudolfem Bergerem. Výstavba souboru pak probíhala v letech 1963–1975. Návrh a realizace vznikla v rámci tzv. experimentální výstavby projektových ústavů, která připouštěla tvůrčí svobodu v navrhování a větší důraz na realizaci detailů při výstavbě. Architekt Rudolf Berger ve svém pojetí bytových domů odkazuje na Le Corbusierovo „unité d´habitation“.
Rod Sochorů a kaple sv. Václava ve Vlčí
Jiří Bureš
Rod Sochorů a kaple sv. Václava ve Vlčí v Monumentorum Custos 2013, s. 49–56; Studie
Kaple sv. Václava ve Vlčí byla vystavěna nákladem obchodníka Čeňka Sochora (1844–1924) ve třech etapách v letech 1890–1903. Autorem architektonického řešení byl synovec zakladatele architekt Eduard Sochor (1862–1947). Ideovou předlohou stavby je architektura chrámu Sacré Coueur v Paříži. Objekt ve svém výrazu syntetizuje vlivy architektury raně křesťanského, byzantského a románského okruhu. Kaple byla vystavěna k poctě rodičů Čeňka Sochora, jejichž ostatky zde byly pohřbeny. Součástí původního vybavení byl dnes odcizený oltářní obraz se sv. Václavem od malíře Václava Sochora (1855–1935).
„Na samém počátku českého gotického sochařství…“ K otázce uměleckého výrazu sochy sv. Petra (?) z litoměřické galerie
Ľubomir Turčan
„Na samém počátku českého gotického sochařství…“ K otázce uměleckého výrazu sochy sv. Petra (?) z litoměřické galerie v Monumentorum Custos 2013, s. 57–64; Materiálie
Již na samém prahu 14. století lze sledovat např. i v severních a severozápadních Čechách, i když sporadicky, skulpturální koncepce ve více či méně uzavřených variacích. K dílům, která zmíněný trend reprezentují, patří v daném regionu bezesporu i nepříliš rozměrná socha světce z litoměřické galerie. Její osud, tedy původ, ani sakrální objekt, ze kterého pochází, nejsou známy, stejně tomu je u většiny obdobných děl. Jak ukážeme v článku, hypoteticky se předpokládá její původní umístění v kostele Všech svatých v Litoměřicích, který je připomínán již v roce 1235.
Příspěvek k ranému období působnosti varhanářské činnosti Fellerů z Libouchce
Vít Honys
Příspěvek k ranému období působnosti varhanářské činnosti Fellerů z Libouchce v Monumentorum Custos 2013, s. 65–74; Materiálie
Varhany postavené v letech 1823–24 pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chabařovicích byly prvním dvoumanuálovým dílem Franze Fellera staršího z Libouchce a dnes jsou nejstarším funkčním dochovaným nástrojem tohoto varhanáře nezastupitelné hudebněhistorické hodnoty. V jeho koncepci jsou patrné inspirace staršími nástroji okolních oblastí jak u varhanní skříně, tak částečně i u varhanního stroje (např. krátké spodní oktávy, prospektové píšťaly s vytlačovanými gotickými labii), které u pozdějších dochovaných nástrojů od 30. let 19. století již ustupují do pozadí. Uplatňují se zde však i progresivní prvky (plný zvuk Principálu 8´, složení Mixtury, řešení ventilů, svébytné řešení sedadla pro varhaníka). Autodidakta prozrazuje tenkostěnný plech píšťal. Při posledním restaurování v letech 2008–13 došlo k převážné restituci stavu varhanního stroje z r. 1860.
Loděnice č. p. 118 roudnického „Českého Athletic Clubu“ ve Vědomicích
Jan Leibl
Loděnice č. p. 118 roudnického „Českého Athletic Clubu“ ve Vědomicích v Monumentorum Custos 2013, s. 75–82; Materiálie
Veslařský „Český Athletic Club“ se od konce 19. století stal v Roudnici nad Labem společenským fenoménem, jehož hmotným projevem je budova loděnice č. p. 118 stojící v katastru obce Vědomice. Tato budova měla své dva předchůdce na roudnickém břehu, prvního v letech 1883–1900, druhého pak v letech 1901-1922. Pomocí sbírek a darů mecenášů vybudovali roudničtí veslaři loděnici novou, trvalou v letech 1921-1924. Tato budova slouží svému účelu dodnes. V současnosti prohlásilo Ministerstvo kultury České republiky loděnici č. p. 118 včetně šatních skříněk kulturní památkou.
Nový hrad, Jimlín (okr. Louny) – obnova severního křídla
Lucie Radová
Nový hrad, Jimlín (okr. Louny) – obnova severního křídla v Monumentorum Custos 2013, s. 83–88; Obnovy památek
Regionálně významné šlechtické sídlo – zámek Nový Hrad – leží na ostrožně nad obcí Jimlín, při jejím jihovýchodním okraji. Budovy soustředěné kolem tří nádvoří vytvářejí nepravidelný lichoběžníkový areál přístupný ze západu a severu, z východu a jihu obehnaný hradbami s příkopem. První zmínka o existenci zdejšího sídla je z 60. let 15. století, kdy Albrecht z Kolovrat požádal krále Jiřího z Poděbrad o souhlas vystavět náhradou za nevyhovující tvrz na jiném místě nové sídlo (nový hrad).
Restaurování kaple Nejsvětější Trojice v Přední Lhotě u Těchlovic
Eva Altová
Restaurování kaple Nejsvětější Trojice v Přední Lhotě u Těchlovic v Monumentorum Custos 2013, s. 89–94; Obnovy památek
V roce 1836 se dle soupisu drobných sakrálních památek lokálie Těchlovice2 nacházela v Přední Lhotě pouze jedna památka – kaple Nejsvětější Trojice, v soupise označená jako „Statue der Dreieinigkeit“. Tato drobná stavba stojí v obci dodnes. Nachází se za mostem přes potok u komunikace směrem do osady Babětín a na zříceninu hradu Vrabinec.
Obnova jízdárny v Terezíně
Jaroslav Skopec
Obnova jízdárny v Terezíně v Monumentorum Custos 2013, s. 95–98; Obnovy památek
Objekt kryté jízdárny, dnes č. p. 260 na parcele č. 179, zaujímá východní frontu domovního bloku tzv. karé „W“ nacházejícího se po jihovýchodním nároží náměstí Československé armády. Jízdárna byla vystavěna podle projektu civilního kresliče Iráska v letech 1861–1862 jako nejmladší ze tří známých jízdáren habsburské monarchie, které využívají skružový krov de l‘Ormerova typu.
Nová expozice středověkého sochařství a malířství v Oblastním muzeu v Chomutově
Renata Gubiková
Nová expozice středověkého sochařství a malířství v Oblastním muzeu v Chomutově v Monumentorum Custos 2013, s. 99–102; Semináře, konference, akce
Dne 16. října 2013 Oblastní muzeum v Chomutově slavnostně otevřelo novou stálou expozici s názvem Všemu světu na útěchu – sochařství a malířství na Chomutovsku 1350–1590. Po více jak třiceti letech tak došlo k zásadní reinstalaci a obnově stálé expozice, jejíž počátky se formovaly již v první polovině 20. století. Architektonické řešení nové expozice bylo svěřeno Pavlu Kolíbalovi, který je vytvořil společně se svým otcem, známým umělcem Stanislavem Kolíbalem, a architektem Petrem Tejem. Pojetí celé expozice v podání těchto architektů je minimalistické, ponechává působení atmosféry unikátních pozdně gotických prostorů a dává především vyniknout vystaveným artefaktům.
Interaktivní výstava Příběhy míst. Topografie soudobé paměti národa se vydala na cestu Českou republikou
Jan Musil
Interaktivní výstava Příběhy míst. Topografie soudobé paměti národa se vydala na cestu Českou republikou v Monumentorum Custos 2013, s. 103; Semináře, konference, akce
Od května letošního roku do října roku příštího bude putovní verze výstavy Přiběhy mist. Topografie soudobe paměti naroda objíždět jednotlivé kraje České republiky. Výstava je jedním z výstupů stejnojmenného projektu NAKI financovaného z prostředků Ministerstva kultury ČR.
Výstava saská renesance
Táňa Šimková
Výstava saská renesance v Monumentorum Custos 2013, s. 104–105; Semináře, konference, akce
Dne 31. května 2014 byla v atriu zámku v Krásném Březně v rámci programu k dětskému dni veřejnosti představena výstava „Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Umění a sakrální architektura stylu tzv. saské renesance v severozápadních Čechách.“ Výstava, která byla pro odbornou veřejnost otevřena poprvé již 5. prosince 2013, shrnuje výsledky tříletého výzkumu katedry historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který se zaměřil na výrazný architektonický proud severozápadního prostoru Čech, nazývaný historiky architektury a umění saská renesance.
Účast CDDKD na archeologickém výzkumu římského tábora u obce Hrdly
David Skalický a Jan Horák
Účast CDDKD na archeologickém výzkumu římského tábora u obce Hrdly v Monumentorum Custos 2013, s. 106; Semináře, konference, akce
Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví při FF a FŽP UJEP se v období od 5. srpna do 3. srpna 2013 účastnilo archeologického výzkumu reliktů fortifikačního systému římského dočasného tábora ležícího v lokalitě situované na jižním okraji obce Hrdly, západně od silnice Hrdly – Dolánky nad Ohří. Jednalo se o parcely č. 548/1 a 548/23. Výzkum Ústavu pro klasickou archeologii FF UK vedený Mgr. Karlem Kůtem a garantem výzkumu doc. PhDr. Jiřím Musilem, Ph.D., probíhal v rámci projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy č. 623612 řešeného na FF UK Praha.
Výstava Podstávkový dům v údolí Ploučnice
Hana Veselá
Výstava Podstávkový dům v údolí Ploučnice v Monumentorum Custos 2013, s. 107–109; Semináře, konference, akce
V pondělí 16. prosince 2013 proběhla v atriu zámku Krásné Březno, sídle Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, vernisáž výstavy Podstávkový dům v údolí Ploučnice. Výstava, na níž se podíleli Mgr. Alena Sellnerová, Mgr. Hana Veselá, Ing. arch. Jan Hanzlík a Mgr. Marta Pavlíková, prezentuje výsledky získané v rámci výzkumného úkolu XIII. výzkum nemovitých památek v ČR. Aktuální metodické otázky průzkumu a dokumentace, ohrožené druhy památek a jejich vybrané exempláře financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury ČR na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.
MONUMENTA VIVA, multioborový studentský seminář
Barbora Větrovská
MONUMENTA VIVA, multioborový studentský seminář v Monumentorum Custos 2013, s. 110–112; Semináře, konference, akce
Ve dnech 22.–25. dubna 2014 proběhl na Broumovsku další multioborový studentský seminář na téma „Broumovská skupina kostelů“. Setkání studentů a pedagogů technických, uměnovědných, historických a ekonomických oborů pořádalo opět sdružení Omnium o. s. ve spolupráci s Ústavem památkové péče Fakulty architektury ČVUT, pod odbornou záštitou prof. Václava Girsy. Do projektu revitalizace barokních skvostů Broumovska se zapojila řada vysokoškolských pracovišť a institucí z celé ČR: Ústav dějin umění FF UK Praha, FF MUNI Brno, Katedra teorie a dějin umění Ostravské univerzity, UPCE Regionální rozvoj, UPCE Fakulta restaurování (Litomyšl), VŠE Praha Art managment, Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví KHI FF a FŽP UJEP v Ústí nad Labem, Ústav dějin umění AV ČR.