Vydáno listopad 2025.
Obsah
Meziválečná bytová krize a pokusy o její řešení na příkladu komunální výstavby města Děčína
Marta Pavlíková – Alena Sellnerová – Jiří Bureš
Meziválečná bytová krize a pokusy o její řešení na příkladu komunální výstavby města Děčína v Monumentorum Custos 2025/1, s. 3-17; Studie
Studie na příkladu města Děčín ukazuje, jak se v Československu v letech 1918až 1938 formovala bytová politika v kontextu specifických regionálních podmínek a ekonomických omezení. Děčín je modelovým příkladem významného správního centra v severních Čechách, kde byl rozvoj sociálního bydlení podmíněn nejen poválečnou ekonomickou a politickou situací, ale také demografickými změnami, omezeními v oblasti územního plánování a složitými etnickými vztahy. Navzdory omezeným zdrojům zahájila místní samospráva v meziválečném období řadu bytových projektů, které významně přispěly ke zlepšení neutěšené sociální situace a zmírnění nedostatku bytů. Ačkoli mnoho z těchto projektů, zejména těch z 20. let 20. století, bylo omezeno finančními možnostmi města, většina z nich přispěla k celkovému zlepšení bytového fondu v Děčíně a po dlouhou dobu po svém dokončení poskytovala jeden z nejvyšších standardů bydlení. Na konkrétních příkladech a podrobném archívním výzkumu autoři dokazují, že řešení bytové krize nebylo čistě technickým a ekonomickým problémem, ale komplexní kulturní a sociální výzvou.
Malířská výzdoba interiéru kaple Nejsvětější Trojice v Chlumci
Vít Honys
Malířská výzdoba interiéru kaple Nejsvětější Trojice v Chlumci v Monumentorum Custos 2025/1, s. 18-33; Studie
Tato studie se zabývá dosud opomíjenou malířskou výzdobou interiéru kaple Nejsvětější Trojice na Horce v Chlumci u Ústí nad Labem, jejíž architektonický návrh byl nedávno připsán J. B. Matheymu. O stavbě kaple, včetně její výzdoby, kterou iniciovali Jan František Krakovský z Kolovrat a jeho manželka Marie Eleonora a která byla dokončena v roce 1691, se nezachovaly žádné přímé archivní prameny. Proto je významný nedávný objev podpisu malíře Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu na malířské skupině proroků na východní stěně, který byl proveden prostřednictvím fotografické dokumentace. Malířská výzdoba, provedená převážně technikou fresky, pokrývá stěny a klenbu iluzivní architektonickou strukturou s figurálními scénami v kartuších a ilustruje verše hymny Te Deum napsané na vlysu a iluzivních ostěnách. Nápisová část však kromě pamětních nápisů obsahuje také poslední verš hymny Pange Lingua a začátek modlitby Sláva Otci. Malby byly v letech 1899–1901 během restaurátorských prací v kapli zcela přemalovány, ale původní malby byly dosud neznámým dílem výše zmíněného malíře barokních ikonologických cyklů a byly jedinými, které pokrývaly nejen klenby, ale i vnitřní stěny. Uspořádání veršů a scén z hymnu Te Deum, založené na principu převážně horizontálních symbolických trojúhelníků v různých výškách, je také v té době ve střední Evropě jedinečné a zdůrazňuje trojiční symboliku patronátu kaple, jejíž historická hodnota je významně zvýšena výše zmíněným objevem a souvisejícími skutečnostmi. Výše zmíněné přemalování bude také vyžadovat opatrný přístup v kontextu předpokládané budoucí restaurátorské práce.
Památková edukace jako cesta k pochopení dějin a kulturního dědictví: příklady z Ústí nad Labem a Krupky
Kamila Budilová Mlejnková – Tereza Peerová
Památková edukace jako cesta k pochopení dějin a kulturního dědictví: příklady z Ústí nad Labem a Krupky v Monumentorum Custos 2025/1, s. 34-41; Zprávy
Článek se věnuje památkové edukaci jako klíčovému nástroji pro zlepšení vnímání kulturního dědictví veřejností, specificky dětmi. Cílem je přeměnit pohled na památky z „neživých objektů“ na svědky historie a vybudovat k nim vztah skrze autentické příběhy a interaktivitu. Národní památkový ústav v Ústí nad Labem proto v roce 2024 realizoval tři edukační programy. Program Krupka, hlavní město cínu přiblížil žákům hornickou historii a památky UNESCO pomocí terénních a zážitkových aktivit. Procházka ulicí Winstona Churchilla propojila vilovou architekturu s osudy místních průmyslových elit. Třetí program, Ústecké procházky, cílil na mladší žáky skrze kreativní interpretaci městského centra. Do programů se zapojilo téměř 250 žáků. Výsledky potvrzují, že propojení teorie s osobním prožitkem úspěšně posiluje vztah dětí k regionu, rozvíjí jejich kritické myšlení a zvyšuje povědomí o nutnosti ochrany památek.
Výroční zpráva Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví
Veronika Chalupová
Výroční zpráva Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví v Monumentorum Custos 2025/1, s. 42-48; Zprávy
Výroční zpráva za rok 2025 shrnuje činnost Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví při FF UJEP. Pracoviště se věnovalo dvěma hlavním výzkumným projektům. V rámci projektu NAKI Finis Confessionis dokumentovalo sakrální památky východního Krušnohoří a vytvořilo model zaniklého kostela v Nakléřově. Projekt Region univerzitě, univerzita regionu se zaměřil na evidenci pozůstatků těžby uhlí a ve spolupráci s městem Most zkoumal možnosti navrácení transferovaných objektů do krajiny. Nově byl zahájen studentský grantový projekt mapující průmyslové dějiny Chabařovic prostřednictvím zahraničních pramenů. Centrum realizovalo také odborné zakázky, včetně stavebního zaměření fary v Tišicích, domů v Zákupech a Zubrnicích či objektu v zámku Ploskovice. Nedílnou součástí byla vzdělávací činnost. Studenti absolvovali terénní výuku na zámku v Benešově nad Ploučnicí a desetidenní praxi v klášteře Osek, kde si 29 posluchačů osvojovalo metody dokumentace památek.
Vzpomínka na Ingrid Augstenovou
Věra Brožová – Petra Chourová
Vzpomínka na Ingrid Augstenovou v Monumentorum Custos 2025/1, s. 49-56; Rozhovory
Rozhovor přináší vzpomínku na Ingrid Augstenovou (1940–2025), významnou osobnost památkové péče na Ústecku. Připomíná její čtyřicetiletou profesní dráhu, zahrnující dozorování přesunu kostela v Mostě, záchranu hradu Grabštejn či obnovu synagogy v Úštěku. Text zároveň přibližuje její osobní život, specifický přístup k oboru a nezdolnou povahu