Toto číslo otevírá organologicky směrovaná studie zaměřená na renesanční varhany z kostela sv. Floriána v Krásném Březně. Sakrální objekty jsou předmětem zájmu i dalších příspěvků, pozornost byla věnována nedávno z části obnovené osterské Kalvárii tyčící se nad městem Úštěk, stavebnímu vývoji kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce a kostelu sv. Bartoloměje v Siřejovicích.
Tematicky novým příspěvkem je článek zaměřující se na stavební vývoj pevnosti Terezín mezi léty 1780 a 1888. Zajímavou je i studie věnovaná zahradám letního sídla císaře Ferdinanda V. Dobrotivého v Ploskovicích. Pro svůj rozsah byl mezi studie přidán i článek věnovaný torzu kostela sv. Václava v Prachové, který by snad jinak mohl mířit do rubriky Zaniklé památky. Rubrika Zaniklé památky tak nakonec obsahuje pouze jediný příspěvek věnovaný zaniklé kapli Navštívení Panny Marie v Rudolicích nad Bílinou. Studie věnovaná architektonickým soutěžím v Teplicích na přelomu 19. a 20. století by snad naopak zasluhovala rubriku samostatnou, jelikož se věnuje veskrze nerealizovaným projektům. Číslo tradičně uzavírají krátké zprávy stručně informující o památkářsky a kulturně zajímavých událostech uplynulého období.
142 stran
Copyright © Autoři, 2014. Vydala Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ústí nad Labem.
Obsah
Renesanční varhany kostela sv. Floriána v Krásném Březně
Vít Honys
Renesanční varhany kostela sv. Floriána v Krásném Březně v Monumentorum Custos 2014, s. 5–16; Studie
Stať se zabývá možnými podobami původních renesančních varhan kostela sv. Floriána v Krásném Březně u Ústí nad Labem (především varhanního stroje) dokončených roku 1606, z nichž se do současné doby zachovalo pouze torzo části prospektu uchovávané ve sbírkách muzea v Ústí nad Labem. S ohledem na absenci písemných pramenů k okolnostem jejich vzniku i autorství předpokládá na základě dostupných poznatků o varhanářské činnosti v oblasti Krušnohoří a Saska jejich původ v některé z varhanářských dílen v okolí Drážďan. Významný je objev grafické předlohy – horní části výjevu Křest Krista J. Harmensze Mullera z cyklu Salus generis humani – pro malované výjevy hudby andělských kůrů na vnitřních stranách křídlových dveří dochované části varhanního prospektu. V porovnání s výsledky stavebně historického a restaurátorského průzkumu interiéru kostela, které prokázaly, že poprsnice empory v místě situování varhan nebyla pro umístění stroje pozitivu nikdy proražena, vylučuje dosud předpokládanou hypotézu dvoumanuálového nástroje. Nevylučuje však využití vnitřního prostoru skříně „pozitivu“ před poprsnicí pro situování menší části rozměrnějších znějících píšťal z píšťaliště za horním funkčním prospektem ohledem na jeho omezenou vnitřní hloubku (do 60 cm) umožňující situování nejvýše 8 rejstříků.
Kalvárie na Ostrém u Úštěka
Miroslav Nový – Eliška Nová
Kalvárie na Ostrém u Úštěka v Monumentorum Custos 2014, s. 17–30; Studie
Barokní areál Kalvárie, jehož vznik spadá do první dekády 18. století, je situován na kopci nacházejícím se severně při vesnici Ostré, která leží 2 km východně od města Úštěk (okr. Litoměřice). Článek předkládá souhrnné výsledky stavebněhistorického průzkumu, který byl zpracován v roce 2007 v souvislosti se zahájením stavební obnovy zdevastovaného areálu.
Stavební vývoj kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
Táňa Šimková
Stavební vývoj kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce v Monumentorum Custos 2014, s. 31–48; Studie
Stavební podoba kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce je složena ze tří výrazných částí, které vypovídají o bohatém vývoji stavby, stojící v jádře horního města Krupky, na který se rovněž zaměřuje následující text. Datace nejstarších počátků kostelní stavby v Krupce však není jednoznačná. Nejstarší přímá zmínka o farním městském kostele v Krupce pochází z roku 1352, nicméně existenci staršího kostela, který mohl být budován již kolem roku 1330, nelze zcela vyloučit. S jistotou lze uvést, že nejpozději krátce před rokem 1352 byl založen při jižním konci náměstí kostel, který díky své poloze tvořil přirozený pohledový protipól hradu na protější hraně údolí. Ze staršího kostela se v nynější stavbě hmotově dochoval drobný, polygonálně uzavřený orientovaný presbytář a drobné vřetenové schodiště ve vlastním zděném kubusu v koutě původního presbytáře.
Kostel sv. Bartoloměje v Siřejovicích
Tomáš Brož – Jan Leibl
Kostel sv. Bartoloměje v Siřejovicích v Monumentorum Custos 2014, s. 49–70; Studie
Článek věnovaný stavebně historickému vývoji kostela sv. Bartoloměje v Siřejovicích předkládá výstupy průzkumu provedeného v souvislosti s návrhem na zapsání kostela za nemovitou kulturní památku v roce 2013.
Stručný stavební vývoj pevnosti Terezín v rozmezí let 1780–1888
Ivan Fuksa
Stručný stavební vývoj pevnosti Terezín v rozmezí let 1780–1888 v Monumentorum Custos 2014, s. 71–90; Studie
V současné době je většinový pohled na Terezín takový, že se jedná o bastionovou pevnost postavenou na konci 18. století na obranu severozápadních Čech proti pruskému vpádu, která v nezměněné podobě vydržela až do konce 19. století. Tehdy město Terezín ztratilo status pevnosti a terezínská pevnost dále do dějin neslavně vstoupila až během německé okupace českých zemí v období druhé světové války, kdy se stala symbolem zvěrstev a brutality páchané nacisty. Tento obraz je podporován většinou dnes běžně dostupné literatury. V současnosti můžeme na prstech jedné ruky spočítat knihy, které vyšly se zaměřením na samotnou pevnost Terezín. Tento článek chce proto přispět k nepočetným dílům na toto téma.
Provoz letního sídla císaře Ferdinanda V. Dobrotivého v Ploskovicích
Martin Aschenbrenner
Provoz letního sídla císaře Ferdinanda V. Dobrotivého v Ploskovicích v Monumentorum Custos 2014, s. 91–98; Studie
Pro poznání provozu zámku a zahrad v Ploskovicích v době, kdy byl letním sídlem císaře Ferdinanda I./V. Dobrotivého, tedy ve třetí čtvrtině 19. století, se nám dochovaly zajímavé materiály. Jedná se o rozpočty, které sestavoval pro zámek hlídač pokojů Franz Ullmann, pro zahradu dvorní zahradník Franz Fritsch. Zasílali 20. každého měsíce ke schválení k císařovu dvoru (nejdříve nejvyššímu hofmistrovi, později tzv. intendantovi). Pro zkoumání byly zvoleny rozpočty pro roky 1854, kdy císař přijel na toto své letní sídlo poprvé, a pro porovnání pro rok 1859. Pro tyto dva roky se jak rozpočty zámku, tak rozpočty zahrad dochovaly téměř pro všechny měsíce.
Kaple sv. Václava v Prachové – příspěvek k poznání nedochované středověké a mizející empírové architektury Litoměřicka
Václav Zeman
Kaple sv. Václava v Prachové – příspěvek k poznání nedochované středověké a mizející empírové architektury Litoměřicka v Monumentorum Custos 2014, s. 99–114; Studie
Farní kostel sv. Mikuláše v Prachové na Litoměřicku se poprvé připomíná v roce 1272. Dle dochovaného zaměření z první třetiny 19. století lze usuzovat, že se v jádru jednalo o raně gotickou stavbu se vznikem kolem roku 1300. Pravděpodobně již tehdy byla stavba jednolodním kostelem s lodí s téměř čtvercovým půdorysem a presbytářem také takřka čtvercového půdorysu. Loď byla přístupná hrotitým portálem v jižní stěně. Kolem roku 1573 kostel vyhořel, za oběť měla padnout i věž se zvonem. Roku 1573 ulil Brikcí z Cimperka nový zvon, který se nejpozději od 70. let 18 století nacházel v nedalekých Hrušovanech. Význam sakrální stavby upadl zejména se zánikem vesnice pravděpodobně v období třicetileté války. V pokročilém 17. století tak písemné prameny nazývají stavbu nejdříve filiálním kostelem, později kaplí. Proměnilo se i původní středověké patrocinium ze sv. Mikuláše na sv. Václava. V polovině 20. let a na přelomu 60. a 70. let 18. století prošla stavba rekonstrukcemi, které ale kapli nedokázaly uchránit od postupného chátrání. Situace v první třetině 19. století dospěla tak daleko, že musel být objekt středověkého původu stržen a na jeho místě byla v letech 1835–1839 vystavěna nová kaple v empírovém stylu dle návrhu litoměřického krajského inženýra Wenzela Geržabka. V roce 1861 byla přistavěna sakristie, na konci 70. let stejného století došlo k výraznému statickému zajištění stavby. Nepříliš využívaná kaple obklopená pouze hřbitovem však největší degradace doznala až po roce 1945. Ačkoli nedošlo ke zvažované demolici, stal se objekt po letech zanedbané údržby i cílené devastace ruinou. V současné době je zřícenina kaple se zachovaným obvodovým zdivem v soukromých rukou, přičemž vlastník od roku 2010 plánuje adaptaci pro účely bydlení. Objekt by zasluhoval rekonstrukci, avšak pokud možno s respektováním historické podoby ze 30. let 19. století
Nově objevené projekty v architektonických soutěžích v Teplicích na přelomu 19. a 20. století
Jan Hanzlík
Nově objevené projekty v architektonických soutěžích v Teplicích na přelomu 19. a 20. století v Monumentorum Custos 2014, s. 115–130; Studie
Díky průzkumu dalších pramenů se podařilo objevit další projekty z několika architektonických soutěží v Teplicích mezi lety 1900–1914. Soutěže v Teplicích a okolí na sklonku Rakouska-Uherska byly jedinečnou přehlídkou a zároveň „zápasnickým ringem“ různých architektonických vlivů a směrů, vyskytujících se v prostředí německých Čech.
Zaniklá kaple Navštívení Panny Marie v Rudolicích nad Bílinou
Mirjam Skoumalová
Zaniklá kaple Navštívení Panny Marie v Rudolicích nad Bílinou v Monumentorum Custos 2014, s. 131–136; Zaniklé památky
Kaple Navštívení Panny Marie v Rudolicích nebyla vedena jako kulturní památka, proto se před jejím zbouráním nevyžadovala podrobná fotografická a měřická dokumentace. Nutno však konstatovat, že v případě celoplošných likvidací obcí spojených s těžbou uhlí nebo stavbou vodních nádrží byly kladeny důrazné požadavky na maximální urychlení schvalovacích procesů. Zřejmě proto ministerstvo kultury často ustoupilo od plnění zákonných požadavků a vydávalo hromadná rozhodnutí o upuštění od památkové ochrany bez jakýchkoliv podmínek.
ARS MONTANA. Umělecký a kulturní transfer v otevřeném prostoru českosaského Krušnohoří na prahu raného novověku
Táňa Šimková
ARS MONTANA. Umělecký a kulturní transfer v otevřeném prostoru českosaského Krušnohoří na prahu raného novověku v Monumentorum Custos 2014, s. 137–138; Semináře, konference, akce
Ve dnech 10.–11. dubna 2014 uspořádala katedra historie FF UJEP ve spolupráci s Ústavem dějin umění FF UK v Praze mezinárodní odbornou konferenci zaměřenou na problematiku vlivu horních měst na kulturní a umělecký transfer v krušnohorském hraničním pásmu, které podstatnou měrou rozšiřovalo potřebné kontakty kulturní a umělecké výměny Čech na širší region střední Evropy. Konference byla jedním z cílových výstupů stejnojmenného projektu GAČR, řešeného mezi lety 2012–2015.
Konference Lidová architektura – Broumovsko 2015 v centru pozornosti
Jan Horák
Konference Lidová architektura – Broumovsko 2015 v centru pozornosti v Monumentorum Custos 2014, s. 139; Semináře, konference, akce
Ve dnech 11. a 12. června 2015 se pracovníci Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví Filosofické fakulty UJEP ve složení Bc. Jan Horák, PhDr. Kamil Podroužek, Bc. Michal Trněný a Mgr. Barbora Větrovská zúčastnili odborné konference “Lidová architektura – Broumovsko 2015”. Konference byla pořádána Společností pro obnovu vesnice a malého města, Národním památkovým ústavem ÚOP v Josefově, Ústavem památkové péče FA ČVUT a občanským sdružením Omnium, pod záštitou prof. J. Škabrady.
Letní dílna OPD a SHP Švihov 2015
Michal Trněný
Letní dílna OPD a SHP Švihov 2015 v Monumentorum Custos 2014, s. 140; Semináře, konference, akce
Ve dnech 27. až 31. července 2015 se uskutečnila na hradě Švihov „Letní dílna OPD a SHP“. Akci spolupořádalo Sdružení pro stavebněhistorický průzkum, NPÚ ÚOP v Lokti, NPÚ ÚOP v Plzni, NPÚ generální ředitelství, Správa státního hradu Švihov, NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích a Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP v Ústí nad Labem.
Mezinárodní letní škola k barokní architektuře a umění 2015 v Broumově
Barbora Větrovská
Mezinárodní letní škola k barokní architektuře a umění 2015 v Broumově v Monumentorum Custos 2014, s. 141; Semináře, konference, akce
Ve dnech 5. – 12. července byla na Broumovsku uspořádána sdružením Omnium z. s. a Ústavem dějin umění AV ČR Mezinárodní letní škola k barokní architektuře a umění 2015. Letní školy se zúčastnilo přes 90 posluchačů ze střední Evropy, nejvíce z Polska, České republiky, dále pak Slovenska, Slovinska a jedna studentka z USA.
Účast CDDKD na letní škole Průzkumu a dokumentace lidových staveb
David Skalický
Účast CDDKD na letní škole Průzkumu a dokumentace lidových staveb v Monumentorum Custos 2014, s. 142; Semináře, konference, akce
Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví při FF a FŽP UJEP se v období od 8. do 9. července 2015 účastnilo letní školy Průzkumu a dokumentace lidových staveb realizované v rámci projektu Záchrana a prezentace lidových památek Českomoravského pomezí. Pracovní setkání organizoval Spolek archaických nadšenců ze Sebranic u Litomyšle a kromě CDDKD na dokumentaci ohrožených staveb spolupracovala Fakulta architektury VUT v Brně pod vedením Doc. Jana Hrubého a Ústav historických věd FF Univerzity Pardubice pod vedením Prof. Jiřího Škabrady. Dále se zúčastnili zástupci NPÚ a studenti vysokých škol.