Studie publikované v pátém čísle časopisu Monumentorum Custos se orientují na architekturu severozápadních Čech. První příspěvek podává zajímavé informace o architektuře na Teplicku a doplňuje tak autorův článek z předchozího čísla. Druhá studie se pak věnuje sociálnímu bydlení v širším regionu v období první republiky.
Rubrika Materiálie je složená z řady příspěvků věnujících se kupříkladu fresce V. V. Reinera ze Špitálu v Duchcově či gotickému umění ve sbírkách litoměřické galerie, které do jisté míry navazují na předchozí publikační činnost autorů v tomto časopise. Pozoruhodnými jsou příspěvky věnující se samostatným problémům, ať je to již nález Klimatizačního systému na zámku v Libouchci, Fragment ostění z kostela sv. Prokopa v Černěvsi nebo dveřní křídla z kostela sv. Vavřince v Želině u Kadaně. Pozornosti by neměl uniknout ani příspěvek věnující se moderním způsobům dokumentace památek či již tradiční organologická stať věnovaná varhanám v kostele sv. Alžběty v Teplicích. Rubrika Zaniklé památky připomíná někdejší lesk zaniklého kostela sv. Václava v Čachovicích, a abychom zakončili výčet příspěvků pozitivně, sekce Obnova památek čtenáře seznámí s proměnou objektu č. p. 13 v Kadani.
119 stran
Obsah
Exprese, moderna, věcnost a funkce. Stopy nových světových architektonických směrů v Teplicích 1. poloviny 20. století
Jan Hanzlík
Exprese, moderna, věcnost a funkce. Stopy nových světových architektonických směrů v Teplicích 1. poloviny 20. století v Monumentorum Custos 2012, s. 5–20; Studie
Článek shrnuje všechny vlivy a směry architektonické avantgardy, které mohly architektonickou tvorbu v Teplicích ovlivnit. Po prvotním importu směrů prostřednictvím architektů především z Vídně, Drážďan a Prahy dochází ke vzniku samostatné teplické avantgardní scény, kterou reprezentují především architekti Max Loos, Ernst Kominik, Josef Hühnel a další. V článku jsou také popsány dvě významné urbanistické soutěže v roce 1933. V avantgardní architektonické tvorbě v Teplicích se nejčastěji prolínají tyto tendence – z německého prostředí adaptovaný německý expresionismus a nová věcnost, z českého pak moderna, především u židovských a českých architektů a investorů se vyskytuje velký vliv funkcionalismu. V souvislosti se vznikem Československa se v regionu začíná objevovat i velké množství státem financované české architektury.
Zaměstnanecká sídliště v severozápadních Čechách, problematika sociálního bydlení mezi lety 1918–1938
Marta Pavlíková – Alena Sellnerová – Jiří Bureš
Zaměstnanecká sídliště v severozápadních Čechách, problematika sociálního bydlení mezi lety 1918–1938 v Monumentorum Custos 2012, s. 21–34; Studie
Meziválečná zaměstnanecká sídliště navázala na starší předválečné stavební aktivity rozvíjejících se průmyslových závodů. Od poloviny 19. století prošly dělnické kolonie dlouhým vývojem, od uniformních staveb až po rozvolněné městské čtvrtě prostoupené zelení. Řada mezinárodních odborných společností hledala společně s ekonomy, podnikateli, filosofy i zákonodárci odpovědi na řešení sociálního bydlení. Jejich společným cílem byla podpora ekonomicky dostupného hygienicky a sociálně zdravého bydlení pro dělnické vrstvy obyvatelstva. Ruku v ruce s těmito snahami postupovaly i filantropické společnosti usilující o zlepšení postavení dělnictva, stanovení minimálních obytných ploch dělnických bytů nebo odstranění dětské práce.
Jak se zachraňují fresky: hledání identity špitální fresky V. V. Reinera v Duchcově
Marián Hochel
Jak se zachraňují fresky: hledání identity špitální fresky V. V. Reinera v Duchcově v Monumentorum Custos 2012, s. 35–48; Materiálie
Cílem předloženého příspěvku není dokumentace duchcovské špitální fresky, ani podrobný popis z hlediska historické chronologie, ale specifikovat místo fresky v kolektivní paměti regionu a ozřejmit okolnosti transferu monumentálního Reinerova díla, jež bylo téměř dvacet pět let uloženo v depozitárních bednách, aby se v období takřka jednoho půlstoletí stalo předmětem diskusí, v jakém čase a prostoru bude znovu umístěno, nehledě na okolnosti vzniku a vazbu k lokalitě, ve které bylo vytvořeno.
Nález renesanční dlažby a klimatizačního systému v suterénu zámku v Libouchci
Kamil Podroužek
Nález renesanční dlažby a klimatizačního systému v suterénu zámku v Libouchci v Monumentorum Custos 2012, s. 49–60; Materiálie
Nález unikátní pozdně renesanční interiérové dlažby v suterénu zámecké budovy dvora v Libouchci vedl k dokumentaci jejího povrchu, s cílem vyhodnocení technologie dláždění a určení funkce prostoru. Na základě vyhodnocení formálních znaků skladby a jednotlivých skladebních prvků podlahy, ke kterému byl využit vektorizovaný fotoplán, vytvořený technikou mozaikování přetransformovaných snímků jednosnímkové fotogrammetrie, lze konstatovat, že podlahu stavěly dvě skupiny, patrně dvojice, dlaždičů, které postupovaly nejprve od vstupu do místnosti směrem k jejímu středu, po provizorním ukončení pole v jedné třetině hloubky místnosti pokračovaly od protější stěny směrem ke středu místnosti a na závěr vydláždily střed. Při tom dláždila každá skupina podél jedné hloubkové zdi.
Ve stínu velkých mistrů (K otázce umělecké orientace neznámé světice ze stálé expozice litoměřické galerie)
Ľubomír Turčan
Ve stínu velkých mistrů (K otázce umělecké orientace neznámé světice ze stálé expozice litoměřické galerie) v Monumentorum Custos 2012, s. 61–66; Materiálie
Návštěvník vstupující do stálé expozice starého umění litoměřické galerie navazuje první vizuální kontakt s drobnou, ne příliš nápadnou soškou neznámé světice. Většinou jí nevěnuje více pozornosti, neboť se již po pár dalších krocích ocitá mezi díly „velkých“ mistrů, jako je Mistr madony ze Zadní Lhoty u Těchlovic a Mistr oltáře z Klapého u Libochovic, nebo dokonce mezi šesti malovanými deskami Mistra litoměřického oltáře, jedné z klíčových osobností české výtvarné kultury. Prakticky permanentním kontaktem s drobnou soškou neznáme světice a jejím studiem jsem dospěl k názoru, že soška ve stálé expozici nestojí ve stínu děl zmíněných mistrů, nýbrž se řadí svou uměleckou orientací přímo mezi ně. Snad její aktuální stav, snad její skromnost a neokázalost způsobila, že toto bezesporu významné dílo zůstalo po dlouhá léta za hranicemi zájmu české uměnovědy. Ačkoliv, jak bude patrné dále, jisté skromnější pokusy o její identifikaci především v regionální odborné literatuře existují.
Dvě dveřní křídla z kostela sv. Vavřince v Želině u Kadaně jako příklad vzhledu historických dveří z období pozdní gotiky a pozdního baroka
Táňa Nejezchlebová
Dvě dveřní křídla z kostela sv. Vavřince v Želině u Kadaně jako příklad vzhledu historických dveří z období pozdní gotiky a pozdního baroka v Monumentorum Custos 2012, s. 67–74; Materiálie
Kostel sv. Vavřince v Želině u Kadaně v roce 1960 vyhořel, postižen byl zejména interiér kostela. V předsíni a sakristii kostela zůstaly zachovány mimo původní místa zavěšení dvě dveřní křídla. Dokumentace a rozbor výplní určil stáří prvních svlakových dveří s kovaným pláštěm na vnějším líci dle konstrukčního i výtvarného pojetí na přelom 15. a 16. století, kdy byl kostel stavebně upravován a sloužily jako bezpečnostní dveře z presbytáře do sakristie. Druhé kombinované dveřní křídlo bylo pak s nejvyšší pravděpodobností klasicistního stáří a vzniklo jako vstupní exteriérové dveře do předsíně kostela. Dokumentace dveřních křídel upřesnila představu o historické podobě interiéru kostela a nastínila rozdíly v jejich podobě.
Fragment profilovaného ostění z kostela sv. Prokopa v Černěvsi
Táňa Nejezchlebová
Fragment profilovaného ostění z kostela sv. Prokopa v Černěvsi v Monumentorum Custos 2012, s. 75–80; Materiálie
V ohradní zdi hřbitova kostela sv. Prokopa v Černěvsi byl objeven soubor druhotně uložených kamenických článku, z nichž nejvýrazněji vystupoval fragment profilovaného ostění. Profilace článku vyrůstá z projmutého náběžního štítku, na okosení profilace se dochovaly partie autentických povrchových úprav. Datace článku byla spojena na základě rozboru profilace se stavební úpravou kostela v závěru 15. století. Původní tvar byl rekonstruován jako drobný obdélný portál, umístění portálu je předpokládáno ve spojitosti s exteriérovým vstupem do sakristie. Zánikový horizont ostění, společně s uložením článku do druhotné polohy, lze teoreticky spojit s raně barokním obdobím první poloviny 17. století.
Prostorový model kaple Nejsvětější Trojice v Chlumci
Jan Horák
Prostorový model kaple Nejsvětější Trojice v Chlumci v Monumentorum Custos 2012, s. 81–90; Materiálie
Tento článek si klade za cíl představit čtenáři některé moderní metody dokumentace památek a jejím těžištěm bylo vytvoření co nejvěrnějšího trojrozměrného digitálního modelu barokní kaple Nejsvětější Trojice stojící na vrchu Horka v Chlumci u Chabařovic v okrese Ústí nad Labem. Tento objekt byl vybrán z několika důvodů. Přesto, že se jedná o dílo mimořádných uměleckých kvalit, bylo až donedávna neprávem opomíjeno a jeho moderní detailní zaměření neexistovalo. Kaple je ve své podstatě tvarově relativně jednoduchá. Zároveň je ale dostatečně rozmanitá, aby umožnila ukázat možnosti a limity průsekové fotogrammetrie, geodetického zaměřování pomocí totální stanice a zpracování dat v příslušném softwaru.
Varhany Josefa Breinbauera v kostele sv. Alžběty v Teplicích – ojedinělá památka varhanářského romantismu
Vít Honys
Varhany Josefa Breinbauera v kostele sv. Alžběty v Teplicích – ojedinělá památka varhanářského romantismu v Monumentorum Custos 2012, s. 91–98; Materiálie
Článek upozorňuje na málo známé varhany významného představitele rakouského romantického varhanářství, Josefa Breinbauera z Ottensheimu, v kostele sv. Alžběty v Teplicích. Nástroj mechanické zásuvkové soustavy s 20 znějícími rejstříky na dvou manuálech a pedálu byl postaven roku 1877 za dosud nezjištěných okolností. Jeho dispozice je koncipována již pod vlivem tzv. řezenské reformy chrámové hudby, ale menzurace vyšších rejstříků i dvanáctitónový repetující pedál jsou ještě dokladem doznívání tradice klasického varhanářství. Nástroj se až na dva dílčí zásahy do dispozice dochoval v původním stavu a je dnes největším a nejseverněji položeným dílem Josefa Breinbauera na území našeho státu.
Zaniklý kostel sv. Václava v Čachovicích, okres Chomutov
Mirjam Skoumalová
Zaniklý kostel sv. Václava v Čachovicích, okres Chomutov v Monumentorum Custos 2012, s. 99–106; Zaniklé památky
Vesnice Čachovice se nacházela přibližně 8 km východně od Kadaně, v nadmořské výšce 277 m, na území částečně likvidovaném výstavbou Nechranické přehrady. Rozkládala se na svahu podél pravého břehu Lužického potoka. Stoupající protáhlá náves, obklopena z obou stran zemědělskými usedlostmi tzv. redukovaného franského typu, končila kostelem sv. Václava s bývalým hřbitovem a sloupem 14. sv. Pomocníků. Nejhodnotnější stavbou v obci byl farní kostel sv. Václava, postavený v letech 1716–1720 za působení faráře Bernarda Josefa Hübnera. Jak se potvrdilo při jeho velké opravě v roce 1926, nevznikl kostel jako novostavba na začátku 18. století, ale s užitím části zdiva starší církevní stavby. Při odstraňování omítek se objevila renesanční sgrafita a původní zdivo gotického kostela.
Proměna objektu č. p. 13 v Kadani
Lenka Kotišová
Proměna objektu č. p. 13 v Kadani v Monumentorum Custos 2012, s. 107–117; Obnovy památek
V únoru 2010 byl odborné komisi Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Ústí
nad Labem předložen k posouzení záměr na rekonstrukci domu č. p. 131 se změnou jeho využití na komerční krátkodobé ubytování, penzion. Projektová dokumentace (dále PD) byla vypracována bez návaznosti na stavebně‑historický průzkum (dále SHP). Bylo rozhodnuto, že PD bude přepracována na základě výstupů a závěrů nově zpracovaného SHP3 a upraveno bude i hmotové řešení střechy včetně zpracování dalších variantních návrhů na prosvětlení půdního prostoru a řešení fasád.
LEXIKON NORDDEUTSCHER ORGELBAUER (Band 2 – Sachsen und Umgebung) Wolfram Haeckel und Uwe Pape Hrsg.), Berlin 2012, 743 s.
Vít Honys
LEXIKON NORDDEUTSCHER ORGELBAUER (Band 2 – Sachsen und Umgebung) Wolfram Haeckel und Uwe Pape Hrsg.), Berlin 2012, 743 s. v Monumentorum Custos 2012, s. 117; Zprávy, recenze
V rámci početné organologické literatury sousedního Saska byl v loňském roce vydán pozoruhodný lexikon v Sasku působících varhanářů, který navazuje na tradici starších objemných slovníků saských varhanářů a varhan počínající klasickým dílem Fritze Oehmeho ze závěru 19. století přes rukopisný lexikon Ernsta Fladeho (uložený v hudebním oddělení berlínské státní knihovny) až k pracím Ulricha Dähnerta z druhé poloviny 20. století. Lexikon je mimo jiné pozoruhodný snahou podchytit profesní přesahy do příhraničních oblastí Čech a dnes polských částí Slezska.
Výstava Zaměstnanecké kolonie 1900–1938
Jiří Bureš
Výstava Zaměstnanecké kolonie 1900–1938 v Monumentorum Custos 2012, s. 118; Zprávy, recenze
Ve čtvrtek 18. dubna 2013 proběhla v sídle Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem, na zámku v Krásném Březně vernisáž výstavy „Zaměstnanecké kolonie 1900–1938.
Sociální bydlení v severních Čechách“. Výstava představuje výstup badatelské činnosti pracovníků ústavu Mgr. Marty Pavlíkové, Mgr. Aleny Sellnerové a Mgr. Jiřího Bureše v rámci výzkumného úkolu „Průzkum a prezentace architektury 19. a 20. století“, který je financován z institucionální podpory Ministerstva kultury pro dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.